O mně

Homeopatie pro mě kdysi byla náhodným krokem a východiskem ze svízelné životní situace. Vrátila jsem se k ní po dlouhé době, kdy jsem již měla vlastní děti a hledala důvody jejich více či méně častých nemocí. Právě moje děti mě přivedly k názoru, že každou nemoc je třeba vnímat v širším kontextu. Sledovat její vznik a vývoj. Neporovnávat ji s nemocemi ostatních.

Když jsou děti ještě hodně malé, dozvíte se často při návštěvě pediatra, že jejich horečka mohla vzniknout třeba z citového rozrušení nebo únavy, nebo dokonce může souviset s psychickým stavem matky. Když ovšem přijdete s obdobným problémem k lékaři se sedmiletým dítětem, začnou se najednou hledat poněkud konkrétnější viníci – viry a bakterie. Psychika se neřeší. PROČ?

Ptám se často, v podstatě pořád, a chci na své dotazy znát odpověď. Málokdy jsem ale dostala takovou, která by mě uspokojila. A možná proto jsem začala pomalu hledat svoje vlastní řešení, přečetla kvanta knih, sbírala názory, mluvila s lidmi. Klíčovým pro mne byl rozhovor s jedním panem doktorem, tehdy byl již zasloužilým praktikem v oboru pediatrie, a který zcela náhodou ošetřoval jedno z mých dětí. Seděl u nás v obýváku a nahlas přemýšlel o tom, jakouže to nemocí naše dítě trpí. Nepotřeboval žádná vyšetření, žádné výtěry, jen se nás ptal a z našich odpovědí nahlas sestavoval svůj názor, občas sám sebe opravil, když došel k tomu, že jeho předešlý názor není správný. Dnes už ani nevím, k čemu došel, ale podstatný byl jeho přístup, zájem o malé dítě, zájem o strach rodičů, zájem o člověka.

Díky němu jsem zjistila, jak se cítím dobře, když má někdo o můj problém zájem, nabízí různé varianty řešení a zároveň mi dává prostor pro mé vlastní rozhodnutí.

Po tomto zážitku jsem náhodně potkala homeopatku, ke které jsem kdysi docházela se svým problémem. Vzpomněla jsem si, že i ona se ke mně chovala velmi podobně, mile a s respektem. Právě proto jsem se rozhodla studovat homeopatii. Abych mohla odpovídat na dotazy PROČ a nabízet řešení.

V této úvaze se poměrně často vyskytuje slovo náhoda. Dnes už vím, že to náhoda nebyla. Náhody neexistují. Pro mě jsou to směrovky, kterých, když si všimneme, nám ukazují správný směr.

Vzdělání v oboru:
Česká škola klasické homeopatie – tříleté studium zakončené zkouškou
Letní škola klasické homeopatie
Kurz pro absolventy ČŠKH
Kurz medicínského minima

Pokud máte jakýkoliv dotaz nebo problém, neváhejte mne kontaktovat: